Ve svých recenzích sborových akcí a událostí si všímá-me převážně festivalů nebo festivalových koncertů, na jejichž realizaci se podílí větší počet pěveckých sborů. Slavnostní koncert, který se konal 2. října 2015 v 19 hodin u příležitosti 25 let vzniku Chlapeckého sboru Pueri gaudentes v pražské Betlémské kapli, patřil sice pouze jedinému sboru, představil však kromě koncertního sboru, tří přípravných oddělení a jeho mužské složky i Mužskou vokální skupinu VOSK, sbor bývalých členů i profesionálně hlasově vybavené mužské kvarteto. Navíc svou uměleckou úrovní, vý-borně sestavenou dramaturgií a vtipnou režií připravil posluchačům do posledního místa zapiněné Betlémské kaple zážitek, na který budou jistě ještě dlouho vzpomínat a který si zaslouží i recenzní pochvalu.
Zakladatelka a sbormistryně Pueri gaudentes Zdena Součková mne požádala o krátké úvodní slovo do programu jubilejního koncertu, což jsem rád učinil. Z krátkého úvodního slova bylo poněkud delší, ale nakonec se v programu objevilo v nezkrácené podobě:
Stříbrné jubileum Chlapeckého sboru Pueri gaudentes aneb Naši chlapci ještě stále zpívají
Je to pro mne takový malý zázrak. V dnešním pře-technizovaném světě, útočícím nejrůznějšími lákadly především na „mužskou" část naší mladé generace, ještě stále existují a dokonce vzkvétají a slaví světové úspěchy české chlapecké sbory. Podíváme-li se podrob-něji na sestavy současných dětských sborů, jde vlastně o dívčí sbory, v nichž se jako vzácné klenoty a jako potvrzení, že muži na této planetě ještě nevymřeli, objevuje tu a tam nějaký chlapec. Ale jak jsem již řekl, naši chlapci ještě stále zpívají. V necelé desítce (přesněji sedmi) chlapeckých sborů, které obohacují nenahra-ditelnou krásu společného zvuku lidských hlasů novou neopakovatelnou kvalitou, zpívá na šest set chlapců a mladých mužů, mezi nimi pod vedením zakladatelky sboru Zdeny Součkové a jejích spolupracovníků Libora Sládka a hlasové poradkyně Markéty Dž unevy i více než sto třicet „radujících se chlapců" úspěšného praž-ského chlapeckého sboru Pueri gaudentes.
Pueri gaudentes jsou v poválečné historii našeho chlapeckého sborového zpěvu po královéhradeckém sboru Boni pueri naším druhým nejstarším sborem této kategorie a o úspěšnosti jeho umělecko pedagogického vedení svědčí nejen skvělé koncertní zájezdy sboru do patnácti zemí světa (z toho dokonce třikrát do Japon-ska), spolupráce se Státní operou Praha na provedení oper G. Bizeta Carmen, G. Pucciniho Turandot a Dvo-řákovy opery Rusalka, ale v roce 2006 i vystoupení sboru na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Výsledky práce všech složek tohoto sborového uskupení mám možnost sledovat od jeho počátků až do dnešních jubilejních dní (mimochodem jeho přípravná oddělení Pueri 1, 2, 3 patří podle mého názoru k tomu nejlepšímu, co může tato věková kategorie chlapeckých sborů v Evropě nabídnout) a upřímně se raduji z toho, co všechno Zdena se svými spolupracovníky dokázala. A o tom, jak dovede „své" chlapce nadchnout pro sborové zpívání, svědčí i úspěšná umělecká cesta absolventů sboru sdružených především v dnes již proslulé pražské mužské vokální skupině VOSK (Jan Zapletal).
Jako vysokoškolský student jsem několik let zpíval pod vedením charismatického sbormistra Metoda Doležila v Pěveckém sdružení pražských učitelů. Zcela mě tenkrát uchvátila nádherná varhanní barva zvuku mužského sboru. Ve svém dalším profesním životě jsem se pak s mužskými sbory setkával již jen jako porotce sborových soutěží a vždy jsem si říkal, že nemůže být nic roztomilejšího než zpívající muž. Mužské sbory však nejen u nás pomalu mizí. Bylo by krásné, i když vím, že to není vůbec jednoduché, kdyby naše chlapecké sbory dokázaly vzkřísit a obnovit tradiční slávu našich tradičních mužských pěveckých sdružení.
Do další pětadvacítky let bych chtěl proto popřát vedení sboru Pueri gaudentes i všem jeho členům, od těch nejmenších až po zralé muže, mnoho dalších úspěchů, mnoho prožité i sdílené radosti ze sborového zpívání a třeba někdy... vytvoření nového, třeba i profesionálního Pražského mužského sboru „Viri gau-dentes`: (Vždyť jsme jej už v době vzniku sboru Pueri gaudentes měli.)
|
Rád jsem přijal i pozvání k účasti na jubilejním slavnostním koncertu a chtěl bych se s Vámi podělit o své nejčerstvější dojmy.
Úvod koncertu, který s obvyklým šarmem moderoval Jiří Gibián, patřil koncertnímu sboru. Vhodně vybraná, mezi sbory velice oblíbená skladba Jana Vičara na slova Jiřího Žáčka Zlá kobyla (z čtyřdílného cyklu Zpěvy z Tramtárie) umožnila představit postupně jednotlivé věkové a hlasové skupiny sboru až do jeho piného sborového zvuku, ale poskytla prostor i pro krátké „kobylí" sólo v provedení současného hlavního sbormistra Pueri gaudentes Libora Sládka. Na úvodní skladbu navázal známý spirituál Babylon's Falling v úpravě Miroslava Raichla a skvělé provedení skladby, jejíž autorství je přičítáno W. A. Mozartovi, Zkouška na koncert. V ní zazářil mladý, pěvecky i intonačně bezchybný, dramaticky i dirigentsky suverénní, talentovaný sopranista Dominik Staněk. Ve zvuku koncertního sboru se neuvěřitelně dokonale pojí hlasy věkově mladších zpěváků, sopránů a altů, se zralejšími hlasy věkově starších tenorů a basů a vytvářejí barevně bohatou, přitom však vzácně jednotnou, příjemnou sborovou barvu. Pochvala za tuto mimořádnou kvalitu patří jistě i hlasové poradkyni sboru Markétě Džunevě. Velkou předností koncertního sboru je i vzorná intonace (odraz správné pěvecké techniky) a koncentrovaný zpěv zpaměti.
Kde se rodí úspěchy koncertního sboru, ukázala se svými přípravnými odděleními (Pueri 1, 2, 3) sbormistryně Zdena Součková. Domnívám se, že její práce se začínajícími zpěváčky je pro Pueri gaudentes nenahraditelná. Chlapci z přípravných oddělení se představili v pásmu hudebně nápaditých Raichlových úprav lidových písní z Beskyd Navrch Javorníčka, nejstarší z nich (Pueri 3) pak ještě v náročnější skladbě Bimbo (slova Jiří Havel) z cyklu Sbory a sborky pro kluky a holky, kterou sboru věnoval jejich „dvorní" skladatel Emil Hradecký.
Úvod druhé poloviny slavnostního koncertu patřil Mužskému sboru Pueri gaudentes. V jejich provede-ní jsme pod vedením Libora Sládka vyslechli nejprve dvě části z interpretačně náročného cyklu Bohuslava Martinů Zbojnické písně (Stavajú, V tom zeleném boří) a na závěr tradicionál I want to be in Chicago Town a skotskou lidovou Loch Lomond ve známé úpravě Jonathana Quicka. Tento přibližně třicetičlenný mladý mužský sbor by se mohl stát jistě vhodnou zásobárnou pro výše zmíněný sbor „Viri gaudentes". (Na jméno nového reprezentačního českého mužského sboru bychom mohli vypsat konkurz.)
Závěr nemohl podle zákonitostí návratu hudební formy k oddílu „a" utvořit nikdo jiný než Koncertní sbor. V provedení čtyř částí z náročného díla Carla Orffa Carmina burana (Fortune plango vulnera, Ecce gratum, Tempus est ioccundum, Were diu werit alle min) i ve skladbě M. M. Ipolitova Ivanova Blagoslovi duše moja Gospoda prokázal pod sugestivním vedením Libora Sládka opět všechny přednosti, které naznačil ve svém úvodním vystoupení. Před závěrečnou skladbou Emila Hradeckého Gloria Patri pro chlapecký a mužský sbor, klavír hoboj a bicí, jejíhož řízení se ujala zakladatelka sboru Zdena Součková, poděkovala ředi-telka ZUŠ Praha 7, Holešovice Jana Mazánková všem, kteří se o úspěšnou pětadvacetiletou uměleckou cestu Chlapeckého sboru Pueri gaudentes nejvíce zasloužili —sbormistrům Zdeně Součkové a Liboru Sládkovi, hlasové poradkyni Markétě Džunevě, vynikající klavíristce Denise Novákové a vedoucí kanceláře sborového zpěvu Aleně Vogelové, která spolu se služebně nejstarším členem Pueri gaudentes obdržela i milý upomínkový dárek. Se svými zdravicemi, blahopřáními a dárky se na pódiu objevili i zástupci spřátelených sborů — Jiří a Květoslava Skopalovi (Královéhradecký sbor Jitro), Josef Baierl (Sušický dětský sbor), Alena Brádlová (Jizerka Semily), Anita Poláková (Mládí Praha) a samozřejmě i Jan Pirner (sesterský sbor Radost Praha).
Koncert, jehož se zúčastnil rovněž starosta Městské části Praha 7 Jan Čižinský, uzavřelo přátelské setkání účinkujících s návštěvníky koncertu v blízké restauraci.
Slavnostní koncert k 25. výročí založení Chlapeckého sboru Pueri gaudentes nepřipomněl jen jeho úspěšnou minulost, ale prokázal i jeho skvělou současnost a naznačil jeho „radostnou" budoucnost. Pueri gaudentes patří dnes ve své kategorii bezesporu nejen k naší, ale i k evropské špičce.
|