Polsko fandí chlapeckému zpívání

server www.sbor.cz - 1.3.2001

V celé České republice jsou pouze čtyři chlapecké sbory. Dlouholetá tradice byla přerušena druhou světovou válkou a teprve v posledních dvou desetiletích se nově vznikající sbory pokoušejí tuto tradici obnovit. V Polsku je situace naprosto odlišná. Činnost sborů zde nebyla přerušena nejen díky silnému náboženskému podvědomí, ale také díky velké přízni celé společnosti. I proto mohl renomovaný poznaňský sbor "Polskie slowiki" v čele se sbormistrem W. A. Kroloppem uspořádat na konci února sedmý světový festival chlapeckých sborů, na který byli pozváni i pražští Pueri gaudentes se sbormistryní Zdenou Součkovou.

Naše cesta začala již v Praze velmi dobrodružně. Republiku zachvátila sněhová kalamita a protože autobus uvízl na zavřené D1, samotný odjezd se opozdil o tři hodiny. Ani další jízda neprobíhala zrovně klidně, a tak jsme 380 kilometrů ujeli za dlouhých devět hodin. Hned po příjezdu nás pohltila festivalová nálada. Přehlídky se totiž zúčastnilo 19 chlapeckých sborů z 13 zemí, což dohromady čítá něco přes 1000 chlapců a mužů. A když se téměř všichni ubytují v luxusním hotelu Poznaň, mohu vám zaručit, že je o zábavu postaráno.

Hlavním pilířem festivalu byly dva z celkem 31 koncertů. Na prvním "Koncertě 900 hlasů" v poznaňské katedrále bylo provedeno téměř hodinové dílo polského skladatele 19. století Stanislawa Moniuzska "Litanie ostrobramkie" v podání symfonického orchestru a všech zúčastněných sborů. Zapne-li 900 hlasivek ve finální scéně skladby naplno, jde o jeden z nejpůsobivějších okamžiků jak pro zpěváky, tak i pro publikum. Druhý velký koncert se konal v aule univerzity a každý sbor se na něm představil krátkým pětiminutovým programem. I tak se ale koncert protáhl na téměř tři hodiny. Všechny sbory se také zúčastnily nedělních dopoledních mší v celé Poznani, aby i široká veřejnost měla možnost slyšet chlapecké hlasy, a představily se na samostatných profilových koncertech.

A který sbor nejvíce zaujal? Jako na každé české přehlídce, i zde se objevily sbory špičkové, kvalitní i méně kvalitní. Mezi špičky se zařadili litevští "Azuoliukas" pod vedením známého Vytautase Miškinise, kteří oslnili stoprocentní intonací, účelně využitými výrazovými prostředky, průzračnou barvou a uvolněným hlasem (a to i ve vysokých sopránových polohách a při malé dynamice). Dále pořádající "Polskie slowiki", ostrovní New College Choir Oxford, "Nidarosdomens Guttekor" z norského Trondheimu a myslím, že ani my, Pueri gaudentes, jsme české sborové škole ostudu neudělali.

Při velkém počtu zúčastněných chlapeckých sborů se projevily i rozdíly v celkovém pojetí těles. Čtyři sbory působí v čistě chlapeckém složení soprán - alt, ostatní ve smíšené sestavě SATB, kde mužské hlasy obsazují většinou "mladí páni", často doplnění o vyspělé hlasy věkově starších mužů. Velká část sborů působí pod patronací kostelů, takže jejich hlavní koncertní náplní jsou nedělní mše (tomu odpovídá i zaměření repertoáru), další pracují při hudebních školách, kde chlapci věnují hudbě velkou část výuky, což dává předpoklady k vyšší kvalitě (chcete - li poloprofesionalizaci), zbylé působí při rozhlasových společnostech či na čistě amatérské úrovni. Celá přehlídka byla zajímavá i výběrem repertoáru. Chlapecké sbory se nezalekly velkých děl světových mistrů, a tak na koncertech zazněly například tyto skladby: J. S. Bach: Magnificat, A. Vivaldi: Gloria, W. A. Mozart: Requiem d-moll, Missa brevis in D, G. Puccini: Gloria, J. Rutter: Psalmfest a samozřejmě společné Litanie ostrobramskie Stanislawa Moniuzska.

Celý festival byl organizován téměř na profesionální úrovni. Drobné chybičky se při takto obrovské akci samozřejmě objevily, vzhledem k náročnosti ale byly naprosto pochopitelné. Celá akce se mohla uskutečnit zejména díky podpoře polské veřejnosti, která se promítla i do podpory oficiálních úřadů (starosty Poznaně, maršálka oblasti Wielkopolska, ministra kultury, patronace prezidenta A. Kwasniewkého), do mediální propagace v TV, rozhlase a tisku a do dlouhé řady sponzorů. O popularitě chlapeckého zpívání svědčí i účast sedmi polských sborů, z toho tři (!) ze samotné Poznaně, vyprodané koncertní sály a aplaudující publikum, které si vynucuje přídavky. Možná i proto byla pro Pueri gaudentes účast na sedmém světovém festivalu důležitá. Nejen se ukázat na mezinárodním hudebním poli a navázat kontakty, ale také cítit zájem posluchačů. A to někdy u nás postrádáme

JAN ZAPLETAL