Koničiwa, Pueri gaudentes - Dobrý den, Japonsko

Mladý svět - 29.12.1999

To, že Japonci milují českou hudbu, je všeobecně známo. Čeští umělci zde byli a jsou vždy obdivováni a hýčkáni. Chlapecký pěvecký sbor Pueri gaudentes z Prahy byl přijat o to nadšeněji, že byl prvním českým chlapeckým sborem, který do Japonska zavítal. Celkem 31 chlapců a mladých mužů (z celkem 80členného koncertního sboru) se sbormistryní Zdenou Součkovou a klavíristkou Monikou Klicperovou sklidili obrovský úspěch a přivezli si pozvání na další turné.

Kashiwa, Hamamatsu, Kjóto, Kakogawa, Takahashi - to je pět měst na ostrově Honšú, kde sbor v sálech s vynikající akustikou zpíval. V programu pro toto turné byly skladby nejen českých (Adam Michna z Otradovic, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bedřich Smetana), ale i evropských autorů (Antonio Vivaldi, George Bizet, Gabriel Fauré). Kluci nezapomněli ani na naše lidové písničky a na dvě japonské - Sakura a Furusato. Japonskou výslovnost dřeli opravdu poctivě, a tak v japonštině dokonce koncert uváděli.

DAVOVÉ ŠÍLENSTVÍ
Ve všech městePueri gaudentes v chrámu Kyomizu v Kyotoch vítaly Pueri gaudentes nadšené davy Japonců. "Vypadalo to jako davové šílenství okolo Lunetiků," říká sbormistryně Zdena Součková. "Japonská děvčata se vrhala na kluky, nechala si je podepisovat, společně se fotografovali, jekot - to bylo na denním pořádku. Kamkoli jsme vešli, situace se opakovala. Zvlášť populární byl v tomhle směru Jára Novák. Má totiž rezavé vlasy a nikdo z Japonců nechtěl uvěřit, že jsou pravé. Ten byl hvězdou největší." Japonci si sboru velmi považovali, vítali ho starostové měst, kteří pro něj vždy pořádali i party, a společenskou váhu dodávala koncertům i přítomnost našeho velvyslance v Japonsku pana Havlase.

JAK SE ŽIJE V JAPONSKU
Japonci jsou vždy velmi zdvořilí. Na pobyt Pueri gaudentes se pečlivě připravovali. Již dlouho před odletem měli všichni kluci fotografie rodin, u kterých budou bydlet, se všemi základními informacemi. V Japonsku pak vše perfektně klapalo.
Hoši navštívili řadu buddhistických chrámů; jednou se mohli napít u pramenu, který dává moudrost, krásu a zdraví. Naučili se, že v botách nemohou vejít do domu nebo do místnosti s rohožemi, vstoupit do vany v koupelně neumytý, jíst za chůze po ulici či smrkat na veřejnosti. Již z Čech věděli, že každý dárek musí předat obdarovanému přímo do rukou.
Každá rodina se snažila pohostit mladé zpěváky co nejlépe. I díky tomu vznikla řada nových přátelství a frekvence pošty mezi Japonskem a Českou republikou se zvýšila. Jedině dvě ženy souboru si pak na vlastní kůži zažily i to, že žena v Japonsku plní jinou úlohu než u nás. Ředitel střední školy v Kashiwě se k nim choval velmi přezíravě. To však byl jedný případ. Všude jinde byly za svou práci obdivovány.

NEJVĚTŠÍ ZÁŽITKY
Tím byl určitě koncert v Kjótu v Concert Hall - ve vyprodaném sále pro 1800 diváků. Poslech Smetanovy Vltavy v podání 600 žáků japonské střední školy. Nebo když při přijetí na radnici města Kakogawy zpíval starosta se všemi radními tak, že sbor poslouchal v němém úžasu. Výjimečná byla i zpáteční cesta. Tohle Boeing 747 ještě nezažil. Na jeho palubě proběhl koncert. A ne ledajaký. Ze svého japonského turné se vracel chlapecký sbor Pueri gaudentes. Úspěch obrovský. Na ruzyňském letišti zpívali Pueri gaudentes rodičům japonskou skladbu. Poslouchal i nenápadný Japonec. Byl dojat a děkoval. Byl to totiž japonský velvyslanec v České republice.

RADKA TESÁRKOVÁ